1.ročník
Zdá se vám, že jsem ošklivý-
myslete si co chcete,
chytřejší klobouk než jsem já
na světě nenajdete.
Nechte si svoje buřinky
i své klobouky z plsti-
jsem Moudrý klobouk z Bradvic,
jenž vám nic neodpustí.
Každému vidím do duše,
vím, z jakého je těsta-
nasaď si mě a řeknu ti,
kam povede tvá cesta.
Možná tě čeká Nebelvír
kde mají chrabré srdce,
odvaha, klid a rytířskost,
jdou u nich ruku v ruce.
Nebo tě čeká Mrzimor:
máš jejich mravní sílu,
jsou čestní a vždy ochotní
přiložit ruku k dílu,
či moudrý starý Havraspár,
pokud máš bystrou hlavu,
tam důvtipní a chápaví
vždy najdou čest a slávu.
Nebo to bude Zmijozel,
kde nastane tvá chvíle-
ti ničeho se neštítí
by svého cíle došli.
NAsaď si mě a neboj se
(jen vlastní strach tě leká)!
Já, moudrý klobouk z Bradavic,
ti řeknu co tě čeká!
4.ročník
"Za časů kdy mne ušili,
už je to tisíc let,
žili tu čtyři mágové,
jež doposud zná svět.
Udatný Godric Nebelvír,
jenž cestou svou vždy šel,
a z temných blat a močálů
zchytralý Zmijozel.
Pak z Havraspáru Rowena,
zrozená v lůně hor,
a krásná Helga z údolí,
kde stojí Mrzimor"
Spojil je sen a smělí plán
a v Bradavicích, v touze,
vychovat svoje nástupce,
zřídit školu kouzel.
Každý z těch čtyř tam ovšem měl,
svou vlastní kolej čárů,
neb u těch, jež si vyvolil,
si jiných cenil darů.
Nebelvír nejvíc ze všeho
vždy hledal statečnost,
a v Havraspáru chytrost zas
bývyla první ctnost.
V Mrzimoru víc vážilo,
jak se kdo práce zhostí,
a mocichtivý Zmijozel
si cenil ctižádosti.
Pokavad byli na živu,
ale co pak, až jedenkrat
už tady nebudou?
Zas vyřešil to Nebelvír:
tak padla volby na mě,
a nadali mě moudrostí,
abych vybíral za ně.
Naraz si mě až po uši,
abych tvou duši spatřil:
Já, jenž se nikdy nemýlím,
ti řeknu kam teď patříš"!
5.Ročník
Za dávných dob,
když jsem byl ještě mlád
a Bradavice též,
panovala tu jednota,
jež jinde nenajdeš.
To čtyři věrní přátelé
rozhodli se tehdy spolu
zřídit tu ze všech na světě
nejlepší kouzel školu.
"Společně učme potomstvo,"
řekli a netušili,že osud brzy zavelí,
aby se rozdělili.
Znal snad kdo lepší přátele,
na celém světě širém,
než byli lstivý Zmijozel,
s udatným Nebelvírem ?
Snad pouze jeden další pár,
o němž nebylo sporu :
Rowenu z hradu Havraspár
a Helgu z Mrzimoru.
Co zvrtlo se ? Byl opravdu
tak špatný konec nutný ?
Nu, já tam byl a povím vám
celý ten příběh smutný.
Dí Zmijozel : "Učme jen ty,
co nejčistší krev mají."
Havraspár zas : "My jen ty,co
nejchytřejší se zdají ."
A Nebelvír : Chci toho, kdo
odvahu má a sílu."
Jen Mrzimor byl ochoten
brát všechny bez rozdílu.
Prvotní přátel obavy
zdáli se liché být,
vždyť každý v své koleji
jen koho chtěl,moh mít.
A tak například Zmijozel,
jak říkal jsem už prve,
dál ke studiu přijímal
jen mágy čisté krve.
V Havraspáru pak učit se
jen nejchytřejší směli,
kdo k nebelvírským patřit chtěl,
musel být ctný a smělý.
Ostatní všichni skončili
v dobráckém Mrzimoru
a mezi čtyřmi přáteli
nezdál se být stín sporu.
Tak v naší škole život šel
naoko bez potíží,
čas nesvárů a rozmíšek
už tehdy se však blížil
a čtyři mocné pilíře
bradavického hradu
zachvěli se a začali
zápasit o nadvládu.
Zdálo se tehdy,že boj ten,
v němž druh se s druhem bije,
neslavným koncem hrozí všem
a škola nepřežije.
Až jednoho dne po ránu
Zmijozel náhle zmizel ,
a přestože pře ustaly,
v srdce nám vešla svízel.
Z té nerozlučné čtveřice
tři mezi námi zbyli,
koleje však se nikdy víc
jak dříve nespojily.
Teď Moudrý klobouk přichází,
vy víte,co se chystá:
do kolejí vás rozřadím
na čtyři různá místa.
Letos však přidám něco víc,
poslechněte co zpívám:
když dělím žáky Bradavic,
nepěkný pocit mívám.
Plním sic jen svou povinnost,
přesto se trochu zdráhám,
mám obavy, že škole své
do hrobu pomáhám.
Ach,vězte všichni,kdo tu jste,
že naše škola čelí,
jak nikdy ve svých dějinách
strašnému nepříteli.
Teď musíme se sjednotit,
za jeden táhnout provaz ,
jinak se zevnitř zhroutíme,
tak zní má zpráva pro vás.
Však už jsem dost vás varoval,
co říct jsem chtěl,to víte.
Přistupte,ať do kolejí
se nyní zařadíte.
když jsem byl ještě mlád
a Bradavice též,
panovala tu jednota,
jež jinde nenajdeš.
To čtyři věrní přátelé
rozhodli se tehdy spolu
zřídit tu ze všech na světě
nejlepší kouzel školu.
"Společně učme potomstvo,"
řekli a netušili,že osud brzy zavelí,
aby se rozdělili.
Znal snad kdo lepší přátele,
na celém světě širém,
než byli lstivý Zmijozel,
s udatným Nebelvírem ?
Snad pouze jeden další pár,
o němž nebylo sporu :
Rowenu z hradu Havraspár
a Helgu z Mrzimoru.
Co zvrtlo se ? Byl opravdu
tak špatný konec nutný ?
Nu, já tam byl a povím vám
celý ten příběh smutný.
Dí Zmijozel : "Učme jen ty,
co nejčistší krev mají."
Havraspár zas : "My jen ty,co
nejchytřejší se zdají ."
A Nebelvír : Chci toho, kdo
odvahu má a sílu."
Jen Mrzimor byl ochoten
brát všechny bez rozdílu.
Prvotní přátel obavy
zdáli se liché být,
vždyť každý v své koleji
jen koho chtěl,moh mít.
A tak například Zmijozel,
jak říkal jsem už prve,
dál ke studiu přijímal
jen mágy čisté krve.
V Havraspáru pak učit se
jen nejchytřejší směli,
kdo k nebelvírským patřit chtěl,
musel být ctný a smělý.
Ostatní všichni skončili
v dobráckém Mrzimoru
a mezi čtyřmi přáteli
nezdál se být stín sporu.
Tak v naší škole život šel
naoko bez potíží,
čas nesvárů a rozmíšek
už tehdy se však blížil
a čtyři mocné pilíře
bradavického hradu
zachvěli se a začali
zápasit o nadvládu.
Zdálo se tehdy,že boj ten,
v němž druh se s druhem bije,
neslavným koncem hrozí všem
a škola nepřežije.
Až jednoho dne po ránu
Zmijozel náhle zmizel ,
a přestože pře ustaly,
v srdce nám vešla svízel.
Z té nerozlučné čtveřice
tři mezi námi zbyli,
koleje však se nikdy víc
jak dříve nespojily.
Teď Moudrý klobouk přichází,
vy víte,co se chystá:
do kolejí vás rozřadím
na čtyři různá místa.
Letos však přidám něco víc,
poslechněte co zpívám:
když dělím žáky Bradavic,
nepěkný pocit mívám.
Plním sic jen svou povinnost,
přesto se trochu zdráhám,
mám obavy, že škole své
do hrobu pomáhám.
Ach,vězte všichni,kdo tu jste,
že naše škola čelí,
jak nikdy ve svých dějinách
strašnému nepříteli.
Teď musíme se sjednotit,
za jeden táhnout provaz ,
jinak se zevnitř zhroutíme,
tak zní má zpráva pro vás.
Však už jsem dost vás varoval,
co říct jsem chtěl,to víte.
Přistupte,ať do kolejí
se nyní zařadíte.



